Naprosto jiná knížka o holokaustu. Příběh se odehrává v hlavě malého chlapce s poruchou autistického spektra - jeho myšlenky, jeho slova, jeho obraz světa. Se vší nevinností malého dítěte popisuje (v myšlenkách, protože ve skutečnosti nemluví) život nejprve vážené rodiny otce lékaře, poté v koncentračním táboře. A když už se zdá, že je konec... Tak není konec.
Pohled dětských očí, navíc zamlžených autismem, zkresluje skutečnost do prapodivných náhledů a vy, jako dospělý člověk, který ví, co se v té době odehrávalo, si tyto obrazy zase budete překládat do opravdového obrazu situace a o to smutnější celý příběh je.
Těžké, smutné čtení hořce krásného románu českého autora. A že není Žid a holokaust neprožil? Blíží se doba, kdy na světě budou jen lidé, kteří jej nepocítili na vlastní kůži. Ale díky tomu, že nám lidé jako Pavel Hewlit budou připomínat zvěrstva, která jsou lidi lidem schopní dělat, nám nedovolí zapomenout.
Doporučuju číst? Rozhodně.
Děkuji nakladatelství Jota za recenzní výtisk.
Jak by vypadal popis událostí předválečných židovských perzekucí a následného holocaustu, když by jejich vypravěčem byl autistický chlapec žijící ve vlastním světě s vlastními pravidly a zvyklostmi?
Příběh s netradičním vypravěčem popisuje rodinný život vážené rodiny a její společenský pád zaviněný změnou politického systému a posléze i nacistickou propagandou pokračující dále ve vypuknutém válečném šílenství.
Sám vypravěč netuší, že svým životem protkaným setkáními s různými válkou se měnícími charaktery a svými myšlenkami, popisovanými až básnickým jazykem, odpovídá na základní otázky lidství. Zdali se dá zlo porazit, a pokud ano, za jakou cenu? Nebo jestli není zlo věčné a boj s ním je pouze otázkou cti a výdrže, bez možnosti jej porazit?
Autor příběhu není Žid a sám si uvědomuje, že psaní podobného příběhu může být chůzí po tenkém ledě. Taky ovšem dodává, že v dnešním světě, který je společensky složitý a je svou dynamikou změny mnohým nepochopitelný, je otázka, co si o holocaustu myslí člověk, který jej neprožil, více než důležitá.
Žádné komentáře:
Okomentovat