Podzimní aranžmá

Loni jsem nám vyzdobila okno přírodními plody typickými pro podzim: jablka, hrušky, kaštany, ořechy, kukuřičné klasy. Moc se mi výsledné aranžmá líbilo a hlavně vydrželo krásné po celé podzimní období.

Letos jsem si výzdobu ještě vylepšila o malé dýně, šišku a papričky. Pak jsem všechny podzimní plody naaranžovala do velké vydlabané a vykrajováním zdobené dýně.

Díky krásnému a slunečnému počasí se brzy dýně začala hroutit a propadal se jí strop, takže jsem nakonec všechno vyskládala na parapet (jako loni), kde aranžmá vydrželo krásné až do teď.

Pomalu už ho likviduju, aby udělalo místo adventní výzdobě, na kterou se chystám příští týden. Šišky, ořechy, kaštany i papričky ještě letos využiju, zbytek se rozdělí mezi morče, kozla a slépky :o)

Draci

"Letos budeme s prckem pouštět draka." rozhodla jsem se na konci léta a koupila jsem nějakou igelitovou nestvůru. Když jsme si na začátku října vyrazili s kamarádkou Ájou a její maminkou draky pouštět, byla to premiéra i pro nás dospělačky. No, podle toho to taky vypadalo. Draci skoro nelítali, ten jejich se aspoň občas na chvilku vznesl, náš se jenom motal jak po opici.

Tatínkovi se stejně nelíbil ani předtím, takže si se Štěpánkem vyrobili vlastního draka. Já jsem dostala na starosti výrobu ocasu a s prckem jsme namalovali obličej.

Na fotce to tak nevypadá, ale je jen o kousek menší než Štěpis. Nikdy jsem draka nepouštěla, natož abych ho vyráběla, takže když jsem dostala za úkol vytvořit z barevného papíru ocas, pojala jsem to trošku jinak, než si tatínek představoval. Po tom, co mně opakovaně vysvětloval, jak to má vypadat a jak to mám udělat, pustila jsem se do toho znovu a lépe.

Drak mimochodem ještě neprošel zatěžkávací zkouškou letu, protože od okamžiku, kdy byl kompletní, se nesešly příznivé časové okolnosti s těmi povětrnostními. Takže ho asi provětráme až příští rok.

Tady je mimochodem důkaz, že ne nadarmo se říká "Dvakrát měř a jednou řež." :o)

Když nám zbyl původní miniocásek, který nebyl uznán za dostatečný pro pana Draka, vystřihli jsme se Štěpánkem menšího dráčka a vyzdobili ho foukacíma fixama. Pověsili jsme si ho na dveře a tak mé mašličkové dílo nepřišlo vniveč.

A posledního draka jsme vyráběli na jednom setkání s kamarády. My jsme zvolili zapichovacího draka, protože ty létací jsme už doma měli. Původně jsem si představovala, že já budu draka stříhat a lepit a Štěpisek ho pomaluje, no a nakonec to bylo přesně obráceně. Kreslení zná, to je nuda, takže stříhal a lepil (s trochou maminčiny pomoci) a já jsem malovala. Ocas jsme udělali společně.

Protože ale květiny u nás nemají zrovna příznivé podmínky - mám jen jednu, ta se statečně drží už 4 měsíce -   a jinak u nás vydrží jen kaktusy, dostal drak vlastní květináč po slunečnici (nevydržela, chudinka, ani měsíc).

Dráček je oboustranný, takže nám dělá parádu v okně.

Chilli věnec

Nápad na podzimní věnec z papriček je vlastní, ovšem inspiraci jsem našla u kamaráda na stavbě. Sušil si tam zrovna svou úrodu navlečenou na šňůře a mně hned napadlo, že by ty papričky vypadaly dobře jako podzimní ozdoba.

Nejdřív jsem je chtěla na korpus věnce jednotlivě připevnit, ale jednak by to dalo spoustu práce a navíc jsem pochybovala, jestli by to vůbec drželo. Takže jsem si nakonec chilli papričky navlékla na nit a tou jsem pak věnec obmotala. 

Ze zadní strany věnce jsem nechávala nit prázdnou, aby papričky netrčely do všech stran a věnec dobře "seděl" na podložce. Ovšem chyba byla, že jsem namotávala moc řídce. Ze začátku to nebylo na závadu, přes čerstvé papričky nebylo korpus vidět, ale jak postupem času sesychaly, tak mezi nimi podklad začal prosvítat. Naštěstí je spodní věnec proutěný, tak to ani teď nevypadá zle.

Tip na závěr: pokud budete navlékat pálivé papričky na nit a ona se vám vyvlékne z jehly, neolizujte si prsty, abyste navlhčili roztřepený konec niti :)

Ježek

Tento nápad je z Kouzelné školky, na kterou se skoro každé ráno díváme. Štěpiskovi se ježek moc líbil, tak jsme hned dopoledne zašli koupit bramboru potřebného tvaru a hřebíček na oči a čumáček. Ježek byl za chvilku hotový.

A pozor, dělá "pik" (pích:)

Tříminutová buchta

Původní recept po babičce jsem si trochu vylepšila. Je to má nejoblíbenější buchta nejen z chuťových důvodů, ale taky díky snadné a rychlé přípravě (odtud ten název).

Ingredience:

40 dkg polohrubé mouky

25 dkg cukru

170 ml oleje

3 vejce

11/2  kávové lžičky sody

1 vanilkový pudink

1 celý pokrájený meruňkový kompot (vč. nálevu)

ovoce

Vše dáme dohromady, pečlivě promícháme, poklademe libovolným ovocem a pečeme při 180°C asi 30 min.

Tip 1: meruňkový kompot používám domácí (objem 0,7l), meruňky se rozmícháním pěkně "rozcuckují" a zvláční těsto, aniž by v něm byly kusy. Zkoušela jsem i s broskvovým (taky domácím), ale broskve jsou tvrdší a nejdou tak dobře rozmělnit. Chuťově jen o trochu slabší než meruňková verze, ale vadila mi ta konzistence.

Kompot jde vynechat, díky oleji nebude buchta ani tak suchá, ale není to pak úplně "ono".

Tip 2: největší favorit na zdobení ovocem jsou u mě maliny. Čerstvé i mražené. Dalším oblíbeným ovocem je rybíz - buchta je lehce kyselkavá a v létě je to ideální. Jinak už jsem zkoušela i jahody, lesní ovoce, mandarinky (z kompotu), meruňky (v tomto případě bez meruňkového kompotu v těstě), třešně (vypeckované) a chystám se vyzkoušet ještě višně a ostružiny.

Dobrou chuť!

Podzimní strom

Jednou týdně se s prckem scházíme s ostatními dětmi, aby si všichni trošku zvykli na kolektiv a na svoje budoucí spolužáky. Součástí těchto setkání bývá i nějaká výtvarná činnost. A to, co se nám zalíbí, děláme i doma. Takže jsme na jedné procházce poctivě sbírali listy všech možných velikostí a tvarů (barev taky, ale ty nejsou moc podstatné).

Po spinkání jsme se dali do práce. Na papír jsme namalovali holý strom a k němu jsme postupně přidávali listí. Každý list jsme natřeli barvou a přitiskli na papír. Z předchozího "listění" s kamarády jsme už věděli, že se barvě k přetisknutí moc nechce, tak jsme je na papíru tentokrát nechali přiložené a všechno jsme pod knížkama vylisovali.

Výsledek ani tak nebyl úplně "ono", ale Štěpiskovi se líbil a hlavně nám to i se sbíráním, přípravou a úklidem zabralo skoro celé odpoledne ;)

Dýně

Loni jsem Štěpánkovi vyřezala jednu dýni a moc se mu líbila. Letos jsme jich zvládli několik, protože jsme začali už v září, tak nám rychle vadly.

"Pan Knírač" - máme okno na jih, takže nám na něj od rána do odpoledne svítilo krásné zářijové sluníčko. Díky němu ale vydržel velmi krátce. Papričky jsem měla doma nachystané na věnec, udělat z nich knír byl momentální nápad, proto má mezi nosem a pusou tak málo místa :)

"Francouz" - loni jsem někde viděla obrázek dýně Francouze a s knírem předchozí dýně jsem si na něj vzpomněla. Nemohla jsem ho ale nikde najít, takže jsem to zkoušela od oka.

Mimochodem, ten den, kdy jsem vzdala pátrání a udělala jsem ho podle sebe, jsem večer ten obrázek samozřejmě našla. Celou dobu jsem ho měla v knížce v nočním stolku.

"Na poklady" - původně jsem chtěla něco úplně jiného, ale nenašla jsem dýni vhodného tvaru, takže jsem použila tuhle. Nakonec to předčilo má očekávání a líbí se mi ze všech nejvíc. Bohužel se jí brzy teplem a sluníčkem začal propadat "strop".

"Krajka" - aspoň tak to mělo původně vypadat. Tentokrát jsem nechtěla žádnou dlabanou dýni, protože předchozí nám díky krásnému počasí moc dlouho nevydržely. Navíc se mi z dýně číslo 3 moc líbily vyrývané ornamenty. Jenže tahle je asi jiná odrůda a nebyla tak oranžová, takže to moc nevyniklo. Ale dlužno dodat, že nám sedí na okně od půlky října a vydržela pěkná do teď - jen jsme jí o víkendu trochu oživili.

Ještě z boku, krasavice :o)

A konečně "Číslo 5" - náš letos asi poslední bubák, ale první z kupované dýně. Na zahradě byly rychlejší kozy a už měly po sklizni. První, u které jsem se rozhodla, že si příště udělám na oči šablonu, protože trochu "švidrá". Štěpánek jí říká Šíma, protože ji má spojenou s kamarádem, u kterého jsme ji vyráběli (tímto se Šimůnkovi hluboce omlouvám:)

Mám už spoustu nápadů na další rok, tak doufám, že je nezapomenu. Radši si je hned zapíšu. Snad to nebudu zase marně hledat.